písemné
Pepa NOVÁK = pod tímto pseudonymem napsal své vzpomínky na dětství, dospívání a pobyt ve vojenských školách jeden náš kremnický spolužák. (v roce 2022)
Jiří BRABEC = Nástupní anabáze: cesta do Kremnice - přes Olomouc, ... a další epizody.
Stanislav SUJA = začátky pod "Kremničákem"
Ján ČEPKO = "Campo felice"
Tomáš JELÍNEK = Vzpomínky pro zvyšování dnešní bojeschopnosti
Josef HEJNA = škola, Mitrij, průser, cmunda
Miloslav RICHTER = vojenský režim, simulanti, ošípané, fotokroužek, aj
Emil ŠMEJKAL = Na bitúnok a otecko; na taktické přípravě.
Jan LÍBAL = Profesor Redecha - náš Neruda
Josef SEMERÁK = pár vzpomínek z knihy KREMNICKÉ HUMORESKY
Jindřich BRÁZDA = První seskoky na Očové
Jaroslav MÍLEK = "Gulvočka",
"Kosa", Olinka a Nachtman
František KUKAN = Hospodárstvo majora Gatnárka
Antonín SEIDL = Zkouška zdravotní způsobilosti, příchod do kasáren
Josef SNÍŽEK = Štefan Bulko a Pech
Stanislav MUNDL = zpíváme si; slamník;
Co bylo potom?
V polovině roku 1956 jsme radostně odjížděli z Kremnice, vybaveni maturitním vysvědčením jako potvrzením o naší dospělosti a přepravenkou do místa (většinou) vybraného vojenského učiliště. Kluci z posledního ročníku zakončili existenci deseti let škol důstojnického dorostu (sedm nástupních ročníků). Poslední mohykáni.
Na poslední školní rok 1956/57 stačila ještě spatřit světlo světa úprava stejnokrojů. Přibyla zlatavá "véčka". Výtečníci za dosažený prospěch nosili jedno, zařazení na funkci velitelů družstev měli dvě a pomocníci velitelů čet tři véčka.